Doporučujeme: Zkus to jinak - logicky | Zkracovač dlouhých adres | Italo.cz | Snadné sdílení souborů | Psí Park | TV program | Měření rychlosti internetu

----------= mezi nebem a zemí =-------- –

6. kapitola: Průvodkyně

Datum: 6. 6. 2007 20.24 | Autor: kleo | 2488× | Kategorie: Pro tebe vše, drahoušku! | Komentáře: 10

K povídce: Pro tebe vše, drahoušku

 

Upozornění: Můj blog slaví narozeniny (1.) a tak jsem si řekla, že vám dám dárek ^^ Jinak gomen Mysty, že jsem ti to neposlala na opravu ale… No prostě gomen…

 

6. kapitola:  Průvodkyně - Neznámá

Pak Voldemortovi něco začalo docházet. Ty stromy byly asi staleté a nebyli obyčejné. Takové vídal jenom na jednom místě….

 

„Severus!“ Snape se okamžitě otočil za hlasem Mistra. „Vím kde jsme“ promluvil Voldemort nenuceně. „Kde?“ Zamrkal nechápavě Severus. On to tu prostě nepoznával…

 

„Jsme tam kde jsme se přemístily. Jen asi ochraná kouzla kolem hrádku byla zesílena a dosahují až sem. Až do lesa…“ A opět shlédl na Harryho ve svém náručí. Teď upadl do spánku a vypadal tak neuvěřitelně sladce… Pár černých pramínků vlasů mu spadalo do tváře a Voldemort měl sto chutí mu je odtrhnout. Jenže nemohl… Obě ruce měl plné… Držel svého černovlasého andílka. Až teď Voldemortovi docházelo jak moc ho chlapec očaroval. Byl s ním jen den a už se na něj tak upnul. A kdo taky ne? Štíhlá a určitě hbitá postava, černé vlasy na ramena, plné a nádherné rty, zelené velké oči a vlastně on celičký byl nejkouzelnější člověk, kterého potkal. A to jich potkal mnoho. Doufal jen, že Harry bude spát do té doby než se dostanou do hrádku.

 

Severus najednou vystřelil hůlkou před sebe a ihned připravem k útoku. Voldemort pohlédl směrem kam mířila jeho hůlka. Někam mezi stromy…

 

Něco zašustilo…

 

Mezi stromy se objevilo světýlko… Asi lucerničky…

 

Pořád se přibližovalo…

 

Byla už tma…

 

Postava se přibližovala a Severus i Voldemort pomalu začali rozeznávat obrysy postavy. Kolem lucerničky byli bílé vlasy a košile byla jistě taky bílá. Najednou se ve tmě – asi ve výšce očí – se otevřeli červené -  až rudé – oči. Žhnuly do tmy jako oči krvežíznivého démona…

 

Voldemort si oddechl. Udělal krok dopředu. A osobu oslovil.

 

„Mitsumi. Jak víš, že jsem zde?“ Mluvil Voldemort k osobě, která byla skoro u něj. Lucerna, kterou měla v ruce a zvedla jí ozářila obličej. Dívka ve věku asi sedmnácti. Byla stejně vysoká jako Voldemort. Jen o půl hlavy menší  ( XD ). Opravdu měla bíle vlasy,  které  měla svázané bílou stuhou. Červené oči ji žhnuly do tmy kolem. Červené kalhoty, které vypadali jako sukně. U boku měla meč v černé pochvě.

 

Mitsuki se ale nedívala na Voldemorta ani na Severus. Její pohled upoutal Harry.  Beze slova se otočila a vydala se směrem, kterým přišla. Voldemort se bez váhaní vydal za ní. Severus Je následoval jen co řekl tiché „Lumos“. Zdvihl hůlku nad hlavu. Předci jen Mistr by Pán zla ale o okřen ve tmě mohl zakopnou každý…

 

Harry se ve Voldemortově náručí zavrtěl. Asi se mu něco nepříjemného zdá… Pomyslele si Voldemort  a ještě zesílil svoje náručí. Ve světle Severusovi hůlky alespoň něco viděl ale předci upadnout nechtěl. Né kvůli sobě ale kvůli Harrymu. Mohl by ho zranit nebo…

 

Jak ti tři šli potichu lesem na konci se objevilo pár světýlek a hlasy.

 

Mitsumi najednou ztuhla a schovala se za jeden strom. Voldemort ani Snape něvěděli jak se zachovat tak jen následovali jejího příkladu.

 

Harry se znovu mírně zavrtěl…

 

Mitsuki pozorně naslouchala šelestům a hlasům kolem sebe. Odhodlala se. Musela ty tři odtud nějak vyvést anižby tamti na ně přišli, spatřili a ba co víc. Chytili. Když jsem šla tak je vůbec neslyšela. Zvláštní…

 

Voldemort začínal být lehce nervózní. Měl strach o Harryho. Musí se co nejdříve dostat do hrádku a to rychle!

 

Severus neměl ani páru co se děje ale začínal mít podezření. A to se mu vůbec nelíbilo. Mohl jen doufat, že to nejsou ti, které myslí…

 

Mitsuki pomalu vylezla z úkratu a zamířila k Voldemortovi…

 

Najednou za ni něco prasklo…

 

Kolem její hlavy proletěl šíp…

 

„Musíme odsud rychle zmizet jinak to bude o hodně horší!“ Poprvé promluvila Mitsuki směrem k těm třem…

 

                                 Mitsuki Askikaga

 

           

 


Líbí? Pls. komenty!!!!!!!!!!!!


Podobné články:
1. kapitola: Neznámý
1. kapitola: Setkání
10. kapitola: Štěstí vs. Povinnost
11. Kapitola: Nebe, peklo, ráj
12. Kapitola: Nezvaní hosté
13. Kapitola: Láska, ta nebezpečná věc
14. Kapitola: Pravda nemusí být vždy sladká...
15. Kapitola: Smír mezi námi 1 ze 2
15. Kapitola: Smír mezi námi 2/2
16. Kapitola: Pokušení na dosah
17. Kapitola: Láska si poručit nedá
18. Kapitola: Krásný princ na černém koni
19. Kapitola: Honey!
2. kapitola: Návštěva
2. kapitola: Nový domov
2. kapitola: Přemýšlení
20. kapitola: Na vlastní oči
21. Kapitola: Odpusť, prosím...
22. Kapitola: Honba
23. kapitola: Šťastné a veselé!
24. kapitola: P.F!
3. kapitola: A je to venku
3. kapitola: Nezapomenutelné
3. kapitola: Uvítání
4. kapitola: Magie kolem
4. kapitola: Rty k líbání
5. kapitola: Sakra kde to jsme?
5. kapitola: To nedopadne dobře
6. kapitola: Good bye 1.část
6. kapitola: Good bye 2. část
7. kapitola: Nebezpečí, které se blíží...
7. kapitola: Zvraty nečekané i očekávané
8. kapitola: Alexandr Fontaris
8. kapitola: Hrádek La Fangig a zahrady Dark Rose
9. kapitola: Rudá růže





Komentáře:

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: