Doporučujeme: Zkracovač dlouhých adres | Stahovač videí z YouTube | Služby pro Váš web | TV program | Zkus to jinak - logicky | Měření rychlosti internetu | Italo.cz

----------= mezi nebem a zemí =-------- –

2. kapitola: Nový domov

Datum: 4. 12. 2006 19.52 | Autor: kleo | 1742× | Kategorie: ...Moje povídky... | Komentáře: 0

 

2. Kapitola: Nový domov

Dlouho se na sebe všichni dívali. Nikdo se nepohnul. Petrovi naskočila husí kůže, z jezdce i koně sálal chlad, zloba a hlavě moc.

 

Po chvíli, co se těm třem zdála věčností, se jezdec k nim pomalu přibližoval.

Klap.

Klap.

Klap.

Kůň svými kopyty dělal na suché zemi strašlivý zvuk. Z nozder se mu valila pára horkého vzduchu.

Byl strašlivý.

Jeho bílá hříva zářila ve tmě, ale sám vypadal jak ďábel.

Jezdec na koni z nich nespustil pohled.

Athenaj jeho oči neviděla, ale viděla, jak nebo spíš cítila, jak se na ni dívá. Byl to pohled, který jí propaloval skrznaskrz . Instinktivně si stoupla před Petra, když se jezdec na koni přibližoval.

Jezdec už byl jen osm kroků od nich.

Sedm.

Šest.

Pět.

Čtyři.

Bum!

Z domu se ozvala obrovská rána.

V dalším okamžiku se z domu vyřítila temná postava s nožem v pravé a ohňovou koulí v levé ruce.

Zpod kápě zářily dva ostré a špičaté zuby. Nebylo pochyb.

Byl to upír.

A rychle se přibližoval.

Ath teď byla před rozhodnutím.

Má stát před Petrem a chránit ho před Tajemným jezdcem, který je velmi nebezpečný, nebo se rozeběhnout za upírem, ale vystavit Petra nebezpečí daleko nevyzpytatelnějšímu?

Čas ubíhal.

 

Upír byl stále blíž.

Tajemný jezdec se nehýbal.

Ath stála před Petrem a sledovala upíra.

Tomas se díval na Tajemného jezdce.

Upír byl skoro u nich.

Ath se rozhodla…

Tomas byl stále nerozhodnutý.

 

Petr nechtěl ztratit kmotru, bál se o ni.

Jestli se pustí do upíra, bude zraněná, jestli se pustí do jezdce, asi zemře.

Nebylo úniku.

Vždy utrpěli velkou ztrátu.

Ath…

Ani Tomas ani Petr to nechtěli.

Upír byl u nich…

Princezna sáhla bleskurychle na svůj levý bok.

Vytáhla stříbrnou dýku.

Pravou rukou s dýkou se napřáhla a…

Hodila po upírovi dýku. A v levé ruce se jí vytvořila koule z vody, kterou mrštila po jezdci.

Dýka se zaryla upírovi do ramene.

Jezdec i s koněm byl celý mokrý.

Athenaj vytvořila křídla.

Tomas na princeznin pokyn zmizel do tmy mezi domky.

Petr byl najednou hrozně zmatený.

 

 

Najednou se kolem Petra ovinuly ruce.

A ocitl se ve vzduchu.

Byla to Athenaj.

Vzala si ho do náručí. A svištěli vzduchem pryč.

Bylo to úžasné!

Pod sebou viděl mokrého jezdce na koni, kterému musela být určitě strašná zima, pořád foukal ten mrazivý vítr. A upíra, který krvácel na rameni.

“Ath, ty si tam nechala svou dýku!” Vzpomněl si náhle Petr.

“Ale nenechala, Petře.” Odpověděla mu s úsměvem a pokynula na svůj levý bok.

Oddechl si.

Byl v bezpečí.

Ath neměla žádná zranění.

A právě letěl vzduchem v náručí své kmotry. Chvíli mu vrtalo v hlavě jak může jeho váhu tak křehká bytost jako je jeho kmotra unést. Tedy on ji za křehkou bytost považoval.

Co mu může právě hrozit? Co právě mohlo být lepší???

Najednou na něj padl smutek a stesk po rodičích.

Dnes zemřeli.

Prý při službě.

Pomstí se! Určitě. Zjistí kdo to byl a zabije ho!

Přemítal si v duchu: Kdyby kmotřička nepřišla včas byl by mrtvý a nemohl by se v budoucnu pomstít.

Ano, to byla jeho kmotřička. Vždy přišla včas!

Prý když byl malý, říkal jí, že vypadá jak princezna. Ona se na to jen smála. A řekla že až budu starší pochopím že mám skoro pravdu.

A když nastoupil do školy v paláci blízko zahrad hradu.

Palác byl velký, ale hrad na kopci se nad ním tyčil a palác ho v žádném ohledu nepředčil.

Petr věděl, že jim vládne král a jeho mladší sestra princezna, ale nevěděl jak se jmenují.

Když se to odehrálo bylo mu 10 let.

Jednou když měli hodinu, kde se učili zacházet s meči, učitel zavelel, ať si stoupneme do řady.

Bez jakéhokoliv podmětu.

Samozřejmě okamžitě poslechli.

A když se zeptali proč, učitel jim odpověděl, že sem jde princezna.

Mezi chlapci se roznesl šepot.

Princezna prý byla krásná, velmi krásná.

A najedou mezi stromy zahrady se objevila postava v bílých šatech až na zem. S douhým rukávem.

Byla to princezna.

Zlaté vlasy měla sepnuté do drdolu sponkou, nahoru a na ramena jí kouzelně jak vodopád pár pramínků.

Byla překrásná.

Ale Petr ji okamžitě poznal.

Proč jeho kmotru, považují za princeznu?

A co tu vůbec dělá?

Než si stačil odpovědět na otázky promluvil jejich učitel: “ Vaše výsosti princezno Anno Athenaj!” Zvolal a poklekl před ní.

Chlapci tehdy tehdy malí (10 let) nevěděli co, dělat.

Někteří byli okouzleni její krásou a někteří, jestli si kleknout jako jejich učitel, nebo stát vzpřímeně nebo…

Vstaň,Viktore a můžete pokračovat ve své předešlé práci.

Jen tudy procházím.

Lehce jako vánek kolem chlapců prošla a za ní se linula lehká vůně lílií.

Najednou se Petr vytrhl ze snění, někdo na něj volal jeho jméno.

Byla to Ath.

“Petře, vzbuď se. Už jsem skoro tu.” A pokynula hlavou před sebe.

Podíval se tím směrem.

Stál tam na kopce obehnán hradbami a zahradou majestátný hrad.

Petr se až teď uvědomil, že spočívá v kmotřině náručí.

Dávalo mu to pocit bezpečí, který neucítil od té doby kdy mu řekli že ztratil rodiče.

Právě přeletěli nad zahradami.

Linula se z nich nádherná vůně kvetoucích rostlin.

Zajímavé bylo že v té zahradě kvetly vždy rostliny v jakoukoliv dobu.

Prý ty zahrady založila Ath.

Zdálo se jí, že kolem hradu je moc pusto.

Její tvrzení, že několik hektarů trávy se sedmikráskami a občas pampeliškami není zahrada kolem hradu, z něhož vládne král celé planety!

Jak řekla, udělala.

Prý hned druhý den vzala ty nejlepší zahradníky z království a dali se do výstavby, sázení, vysazování, odplevelování a atd.

Výsledek jejich práce právě byl pod nimi.

A stál za pohled. To určitě.

“Petře.” Oslovený otočil hlavu za hlasem. “Ano?”

“Vítej ve svém novém domově.” Řekla Ath s úsměvem.

A přistála na cimbuří.

 

Konec druhé kapitoly:

Jestli by ste mohli, přihoďte nějakej komentík.

 

 


Podobné články:
1. kapitola: Neznámý
1. kapitola: Setkání
10. kapitola: Štěstí vs. Povinnost
11. Kapitola: Nebe, peklo, ráj
12. Kapitola: Nezvaní hosté
13. Kapitola: Láska, ta nebezpečná věc
14. Kapitola: Pravda nemusí být vždy sladká...
15. Kapitola: Smír mezi námi 1 ze 2
15. Kapitola: Smír mezi námi 2/2
16. Kapitola: Pokušení na dosah
17. Kapitola: Láska si poručit nedá
18. Kapitola: Krásný princ na černém koni
19. Kapitola: Honey!
2. kapitola: Návštěva
2. kapitola: Přemýšlení
20. kapitola: Na vlastní oči
21. Kapitola: Odpusť, prosím...
22. Kapitola: Honba
23. kapitola: Šťastné a veselé!
24. kapitola: P.F!
3. kapitola: A je to venku
3. kapitola: Nezapomenutelné
3. kapitola: Uvítání
4. kapitola: Magie kolem
4. kapitola: Rty k líbání
5. kapitola: Sakra kde to jsme?
5. kapitola: To nedopadne dobře
6. kapitola: Good bye 1.část
6. kapitola: Good bye 2. část
6. kapitola: Průvodkyně
7. kapitola: Nebezpečí, které se blíží...
7. kapitola: Zvraty nečekané i očekávané
8. kapitola: Alexandr Fontaris
8. kapitola: Hrádek La Fangig a zahrady Dark Rose
9. kapitola: Rudá růže
Inu Yasha Vám přeje šťastný nový rok!


Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: